Spánek je životně důležitý a nezbytný pro správné fungování našeho organismu. Ač to tak na první pohled nevypadá, v našem těle během něj probíhá mnoho významných procesů od tvorby hormonů až po upevňování paměti. Proto objeví-li se poruchy spánku, není to žádná legrace.
Když bylo Anetě Jičínské osm, stal se spánek její běžnou odpolední činností. Prospala celé hodiny. Pak přišel dopis ze školy, že Aneta usíná i při hodinách. Její matka tušila, že něco nebude v pořádku, a zavedla dceru k lékaři. V tu chvíli neměla ani ponětí, jaké peripetie tím odstartovala. "Říkali, že jsem hysterická matka a že si vymýšlím. Doktoři si nás přehazovali jak horký brambor," vypraví Markéta Jičínská. „Po dvou měsících strávených v nemocnici a nekonečné řadě testů jsme se dozvěděli, že Aneta trpí narkolepsií.“
Toto onemocnění je totiž velmi vzácné a postihuje přibližně 1 promile populace. Projevuje se nepřekonatelným spánkem během dne – narkoleptici usínají i v takových situacích, jako je rozhovor nebo řízení automobilu. Často ho také doprovází svalová slabost, takže nemocný může i upadnout. "PROBLÉMEM JE, ŽE TITO LIDÉ ZŮSTÁVAJÍ DLOUHO NEDIAGNOSTIKOVANÍ A JSOU SPÍŠE OBVIŇOVÁNI Z LENOSTI. MŮŽE TAK TRVAT I NĚKOLIK LET, NEŽ SE DOZVĚDÍ SPRÁVNOU DIAGNÓZU," potvrzuje slova paní Jičínské doktorka Iva Příhodová z Centra pro poruchy spánku a bdění, které sídlí v budově Neurologické kliniky na pražském Karlově náměstí. Právě tady malé Anetě pomohli a dnes – ve svých jedenácti letech – se už úspěšně léčí. Čeká ji však život s léky a bez řidičského průkazu.
Podle doktorky Příhodové trpí nejrůznějšími poruchami spánku přibližně třetina populace. Lidé však velmi často problémy se spánkem podceňují a mnoho poruch se tak nezjistí. Nejčastěji se lékaři setkávají s insomnií neboli nespavostí. Tímto termínem označují stav, kdy člověk obtížně usíná, spí přerušovaně, krátce a následující den se cítí nevyspalý. Nespavost velmi často postihuje osoby s depresemi, v trvalém stresu nebo alkoholiky. Můžeme si ji také přivodit špatnými návyky.
Na paměti je třeba mít především to, že nejen málo, ale i mnoho spánku škodí. Z lékařských studií dokonce vyplývá, že riziko úmrtí na cévní mozkovou příhodu je nejvyšší u těch, kteří spí více jak 9 hodin denně. Mluvíme-li tedy o optimální době spánku u dospělého člověka, zpravidla se uvádí 7-8 hodin. Ideální délka se samozřejmě řídí individuálními potřebami. "Někdo má menší potřebu spánku," potvrzuje doktorka Monika Golková. Jako prezidentka Asociace medicíny proti stárnutí však upozorňuje: "Pokud někdo dlouhodobě zanedbává spánek, na těle se to začne za nějakou dobu projevovat. Ukládá se více podkožního tuku a člověk tloustne, aniž by se přejídal, není fit a cítí se unavený. Urychlují se procesy stárnutí, protože nedochází k dostatečné regeneraci organismu. Hrozí větší riziko kardiovaskulárních chorob, větší riziko cukrovky, zkracuje se věk."
Vliv spánku na celkové zdraví je nesporný. Účastní se obnovy sil, pozitivně působí na imunitní systém a v dětství a dospívání podporuje růst. Děje se tak díky uvolňování růstového hormonu. Špatné vylučování tohoto hormonu při poruchách spánku může vést k zvýšené hladině inzulínu a hormonů štítné žlázy. Lidem, kteří mají problémy se spánkem, také hrozí vyšší riziko obezity. Dochází totiž k narušení hladiny hormonů, které zodpovídají za regulaci hladu a chuti k jídlu. Chcete-li úspěšně zhubnout, neměli byste tedy význam spánku podceňovat. Spánek má vliv rovněž na fungování našeho mozku, především prostřednictvím hormonu melatoninu. Tento hlavní antioxidant má za úkol ochraňovat mozek, obnovovat paměť a zlepšovat pozornost.
Studie na univerzitě v Princetonu zjistila, že nedostatek spánku ovlivňuje negativně tvorbu vzpomínek. Špatná paměť a koncentrace může být podle studie způsobena tím, že v důsledku zvýšené hladiny stresových hormonů mozek vytváří méně nových buněk. Jiný výzkum, tentokrát na dvou univerzitách v Singapuru, zase ukázal, že u lidí s dlouhodobým nedostatkem spánku funguje mozek po jistou dobu normálně. To v nich může vyvolat dojem dostatečné bdělosti. Jenže pak se u nich velmi rychle dostaví zpomalené reakce, výpadky zraku a nepozornost, což může mít obzvláště v případě profesionálních řidičů či lékařů fatální následky.
Se spánkem však nesouvisí jen životně důležité procesy, ale také náš vzhled. Spánek hraje obrovskou roli pro pleť. Během něj dochází k látkové výměně, detoxikaci a produkuje se řada látek hormonální i nehormonální povahy, které jsou nezbytné pro regeneraci pleti. Například již zmíněný melatonin, který se přidává do krémů s omlazujícím účinkem.
