Sledujete olympiádu? Fascinují Vás sportovci nejen svými výkony, ale i něčím za hranicí běžného chápání – schopností regenerace?
Trápí Vás klouby, vazy, úpony, poranili jste si koleno, rameno, loket? Pak zřejmě také nemůžete pochopit, jak si například Eva Samková mohla 14. prosince 2017 na snowboardu ošklivě poranit rameno a za 2 měsíce získat olympijský bronz.
To byla nadopovaná léky? Jak to, že necítila žádné pohybové omezení? Jak to, že měla odvahu nejen se postavit na snowboard, ale dokonce být třetí nejlepší mezi profesionály?
Co myslela tím potutelným úsměvem na otázku, jak ji vyléčili, a odpovědí: „Vlastní krví…“? Chcete mít od bolesti také pokoj, jako ona?
„Evě při závodě Světového poháru vyskočil ramenní kloub. Navíc operovaný. Měla tam velký otok,“ popisuje MUDr. MONIKA GOLKOVÁ, primářka jediné certifikované anti-aging kliniky v Česku, kde se při léčení dějí doslova zázraky.
Ostatně, dokážete si představit, že byste v podobné situaci přišli za lékařem s tím, že se potřebujete co nejdříve postavit na svah? Bojíte se, že by Vás takový lékař měl za blázna? Jenže Eva Samková to potřebovala. A tak dostala – plazmu.
Následující slova budou velmi zajímavá pro všechny, kdo mají potíže třeba s klouby, šlachami. Omezuje Vás bolest v práci? Nedokážete se plně soustředit? A Vaši lékaři jen krčí rameny, že se s tím nedá nic dělat – jedině prášky na bolest a operace?
„Plazmaterapie je regenerační metoda, která působí na buněčné úrovni za pomoci naší vlastní krevní plazmy obohacené o krevní destičky. Tahle speciálně připravená směs obsahuje o neuvěřitelných 600 % více destiček a růstových faktorů, které stimulují kmenové buňky a donutí je k množení a produkci kolagenních vláken, jež přirozeně s věkem mizí,“ vysvětluje primářka Golková.
Tušíte správně. Na poraněnou pokožku nebo klouby se používá ne chemické řešení, ale vlastní „sérum“ – ano, řešení, které máme ve svém těle.
„V krvi jsou totiž,“ pokračuje MUDr. Golková, „podíváme-li se opravdu silným mikroskopem, nejrůznější růstové faktory, krevní destičky a pár kmenových buněk. Když se krev odebere a speciálním přístrojem opatrně odstředí, aplikují se tyto růstové faktory a krevní destičky přímo do místa s problémem. Třeba do bolavého kloubu s osteoartrózou nebo do natržené šlachy sportovce. Regenerace je několikanásobně rychlejší. Poškození se totiž začne hojit vlastní tělesnou látkou.“
Principem plazmaterapie je, když dovolíte jeden odborný termín, biostimulace kolagenových a elastinových buněk, které se nacházejí v pokožce, šlachách či kloubech. „Naše vlastní plazma,“ říká Monika Golková, „je bohatá na krevní destičky, umí tyto buňky nabudit a stimulovat je k tvorbě nových buněk. Tím dochází k regeneraci a zřetelnému omlazení pleti či kloubu. Je to neinvazivní metoda, žádné kortikoidy a léky, které mají bohužel vždycky nějaké nežádoucí účinky.“
Možná jste podobný příběh už slyšeli v souvislosti s kmenovými buňkami, které dokážou vyřešit problém podobně přirozeně.
Zajímavé je, že v těle máme dva druhy takových buněk. Jedny kmenové buňky obsahují genetickou informaci o tom, že mají – dejme tomu – vyrábět kost. A tak v příznivém prostředí přirozeně vyrábějí kost.
Druhé jsou ovšem takzvaně multipotentní. Jako kdyby obsahovaly celý manuál toho, co dokážou vyrobit. A tak v prostředí kosti vyrábějí kost, v prostředí svalu vyrábějí sval. Jinými slovy: Dělají to, co je třeba. Zkrátka umějí všechno. Takoví Ferdové Mravenci.
A právě toho anti-aging specialisté využívají.
„Kmenové buňky se většinou odebírají buď z kostní dřeně, nebo tuku. Pak se speciální metodou separují, aktivují a aplikují do kloubu, vazu nebo žíly. A efekt je ještě mnohem větší než u plazmaterapie. Proč?“ pokládá otázku Monika Golková. A hned má odpověď. „V periferní krvi, jak jsem říkala, je jen pár kmenových buněk. V tomto druhém případě odebíráme přímo koncentrované kmenové buňky a pracujeme tedy s obrovskou koncentrací, například sto milionů kmenových buněk na deset mikrolitrů. Zejména ty dospělé dokážou v místě poškození dovytvářet kost, chrupavku, vaz, dokonce imunitní, nervovou nebo srdeční buňku. V zásadě to funguje tak, že kam je dáte, tam se začnou množit a místo hojit,“ objasňuje doktorka Golková a dodává pozoruhodnou zprávu: „V Izraeli z kmenových buněk vytvořili už dokonce celou ,umělou‘ kost v Petriho misce.“
Rozdíl mezi plazmaterapií a aplikací přímo kmenových buněk se odráží v ceně za zákrok. Náběr, separace a vyčištění kmenových buněk je pochopitelně náročnější než náběr krve. Klinika Moniky Golkové si však na nedostatek zájemců nemůže stěžovat. A kdo byl prvním? Usmívá se.
„Mým prvním pacientem byl můj manžel. Spadl na lyžích a poranil si rameno. Nedokázal se ani zvednout. Chodil na rehabilitace, všechno marné. Paní doktorka mu na cétéčku řekla, že má natrženou šlachu – tu, která drží ramenní kloub pohromadě, a že se s tím nedá dělat nic jiného, než jíst prášky proti bolesti a až bude místo na operaci, rameno tam rozříznout a šlachu manuálně sešít,“ vzpomíná Monika Golková.
Jenže nejbližší termín možné operace byl až za tři měsíce. A manžel každodenně trpěl. „Bez funkčního ramene toho moc neuděláte. A tak jsem se rozhodla tehdy poprvé vyzkoušet kmenové buňky,“ říká. „Vzala jsem je z jeho kostní dřeně a pod kontrolou ultrazvuku aplikovala přímo do poraněného vazu. Okamžitě ucítil úlevu – samozřejmě, je to svým způsobem tekutina, která pocitově vždycky udělá dobře. A do měsíce začal rukou hýbat už normálně. Na operaci nešel a po půl roce překvapil paní doktorku tím, že trhlinka byla zahojená.“
„Podle mě,“ dodává jedinečná česká specialistka, „je v tomto typu léčení budoucnost. Tělu jsou totiž kmenové buňky vlastní, léčba pro něj není náročná. Přitom skoro každý má problém s kolenem, kyčlí. A dokud jde například o osteoartrózu prvního a druhého stupně, kdy to jen bolí, jsou hlavně kmenové buňky ideální. Při vyšších stadiích, kdy už je v místě více takzvaných osteofytů, výrůstků, se to samozřejmě musí řešit chirurgicky. Tohle je spíše preventivní metoda tam, kde ortoped říká, že sám už nic nemůže dělat.“
Evě Samkové stačila k uskutečnění medailového snu plazmaterapie. Hojivý účinek cítí pacienti záhy. Jednu nevýhodu to ale má: „Ošetření není hrazeno pojišťovnou, takže si jej klient musí plně zaplatit. Nicméně věřím, že výsledek mu finanční ztrátu vynahradí, máme s touto metodou výborné zkušenosti. Ostatně, klienti ji využívají nejen pro uzdravení poraněných míst, ale i na své zkrásnění.“
Na rozdíl od obvyklých výplní na bázi kyseliny hyaluronové, která pleť hydratuje a umožňuje vyplnění vrásek či změnu kontur obličeje, dochází podle Moniky Golkové při plazmaterapii k reálné regeneraci. „Navíc je možné plazmu s kyselinou hyaluronovou kombinovat, což zaručí ještě lepší hydrataci pleti a mohou se vyřešit i hlubší vrásky.“
Klienti oceňují hlavní výhodu metody: že se zavádí materiál tělu vlastní. „Tudíž možné alergické reakce jsou prakticky nulové. Krevní plazmu aplikujeme třeba pod kůži na celém obličeji. Postará se o to, že začne znovu pracovat vlastní imunitní systém a dojde k oživení již povadlých rysů. Kůže se stane zářivější, vyplní a vyhladí se vrásky, zafunguje liftingový efekt, a to bez jakéhokoli chirurgického natahování, prostě jen za pomoci látek, které máme všichni ve svém těle. A které čekají na to, až nám někde budou pomoci.“
Nuže, proč to nevyužít?
Poznání svého těla
vede k jeho posílení!
