Dobře fungující mozek je základem pro správnou činnost celého organismu. Zapomnětlivost, únava, změny nálady, poruchy spánku a trávení, potící se ruce, třes a další potíže mohou být signálem, který ukazuje na to, že mozek neprodukuje dostatečné množství látek nutných k nervovému přenosu v buňkách.
Zdá se vám, že jste v poslední době roztržití, zapomětliví a unavení? A to, co jste dřív zvládli „levou zadní“, vám trvá hodiny? Navíc špatně spíte, potíte se, třesou se vám ruce. Pobolívá vás hlava, zhoršilo se trávení… Dřív jste sportovali, teď sotva vyšlápnete malý kopeček. Obáváte se závažných onemocnění mozku? Ale situace nemusí být zdaleka tak dramatická. Možná, že váš mozek pouze stávkuje, protože potřebuje doplnit živiny. Spotřebuje obrovské množství energie, ale neprodukuje dostatečné množství látek nutných k nervovému přenosu v buňkách. Zkrátka stárne.
Mozek a celá nervová soustava komunikují prostřednictvím chemických látek zvaných neurotransmitery. Tyto látky se přirozeně tvoří v těle a umožňují přenos signálů mezi nervovými buňkami a dalšími částmi těla – například svaly, žlázami nebo orgány. Neurotransmitery hrají zásadní roli v regulaci nálady, paměti, spánku, pozornosti i pohybu. V těle existuje mnoho různých typů, přičemž každý má specifickou funkci.
Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří například dopamin, který je zdrojem mozkové energie, pocit štěstí a dobré nálady zajišťuje serotonin, zklidnění organismu navozuje GABA a správné fungování paměti zajišťuje látka zvaná acetylcholin. Neurotransmiterů je ale mnohem víc. Tyto látky vznikají nejen v mozku, ale i v dalších částech těla, a jejich rovnováha je klíčová pro naše zdraví.
Pokud jsou neurotransmitery v těle v nerovnováze (je jich málo nebo naopak příliš), vznikají potíže. Většinu z nich známe pod hromadným označením psychosomatické poruchy. Sem patří nejčastěji zvýšená únava, bolesti hlavy, poruchy paměti nebo třeba trávící potíže. Dlouhodobé narušení rovnováhy neurotransmiterů může přispět i ke vzniku vážnějších psychických onemocnění, jako je deprese nebo úzkost.
Hladina neurotransmiterů v těle není stabilní, ale kolísá podobně jako hormonální hladina v závislosti na biorytmech. Neurotransmitery excitační, tedy ty, jenž patří mezi energizující a stimulační, mají většinou nejvyšší hladinu ráno. Naopak neurotransmitery inbihiční, tlumící organismus, dosahují svého vrcholu večer. Hodnoty jednotlivých neurotransmiterů lze vyšetřit laboratorním rozborem. Pokud se zjistí jejich dysbalance, je nutné najít řešení.
Aby organismus mohl produkovat správné množství neurotransmiterů, musí mít dostatek jejich prekurzorů, tedy látek, ze kterých chemickou přeměnou v organismu vznikají. Důležitou roli hrají také další mikrovyživující látky, které se na jejich tvorbě podílejí.
Když se podaří hladinu neurotransmiterů obnovit a ustálit do normálu, dochází ke zpětné aktivizaci mozku. „Vzdáleně by se tento proces dal přirovnat k restartování počítače. Látky dodané tělu pomohou mozku vytvořit neurotransmitery a ty mozek energeticky dobijí a obnoví správný přenos vzruchů mezi řídícími a řízenými nervovými buňkami.
Potřeba jednotlivých neurotransmiterů není u všech lidí stejná. Hladina, která jednomu naprosto dostačuje, znamená u druhého problémy. Na to je samozřejmě třeba brát zřetel i při vyšetření a léčbě. Který neurotransmiter je dominantní ve vašem mozku? Zkuste to odhadnout.
