"NENÍ TO NA VĚKY!"
Co tělo žádá, to asi potřebuje – říká staré pořekadlo. Pak je však záhadou, proč jsem po oblíbeném jídle jsem unavený, mám náladu pod psa, nafouknuté břicho, hlava mi tluče o překot nebo mi vyskočí vyrážka.
A záhada číslo 2: Přece tohle nemůže vyvolat jogurt, jablko nebo čokoláda? Ještě tu byla ještě třetí záhada: Moje kamarádka naopak zásadně nejedla to, po čem její žaludek volal. Byla uvědomělá. Omezovala tuky, cukry a červené maso, snažila se o dělenou stravu. Přesto se nemohla zbavit nadváhy a vysoké hladiny cholesterolu v krvi. Chytřejší než já byla jen v tom, že šla vyřešení záhad naproti. Tím se dozvěděla o potravinových intolerancích. A díky nim já dnes chápu, jak je možné, že za několik měsíců zhubla do velikosti 36, aniž by zestárla nebo se opticky potrhala v obličeji, a navíc jsem pochopil, že co je obecně zdravé, nemusí být zdravé pro mne. Není nutné mít před svatbou, abyste objevili nové souvislosti na klinice, která zázračně řeší záhady.
„To může být intolerancí,“ sdělila mi MUDr. Monika Golková, primářka první a prozatím jediné certifikované Anti-Aging kliniky A2C v České republice. Díval jsem se na ni a ohledně diagnózy jsem byl stejně moudrý jako předtím. Tedy vůbec.
„Myslíte alergií?“ zatápal jsem laicky.
člověk tak, že sní například ořechy nebo jahody a dostane astmatický záchvat. Reakce je okamžitá. Jenže některá jídla zjevně působí skrytě a pomalu. Pak roky bojujeme s ekzémy, lupénkou, migrénou, aniž by nás napadlo, že za to může každé ráno snídaný celozrnný chléb či sklenice jablečného džusu. „Intolerance, tedy individuální nesnášenlivost některých potravin, je příčinou nejasných a dlouhodobých zdravotních potíží. Jídlo totiž může být lékem i jedem. Střevo neslouží jen k trávení. Je to zároveň imunitní orgán, prostor k záchytu škodlivých látek. Dochází zde ke vstřebávání živin, tedy i k detoxikaci organismu.“
Dozvídám se, že pokud našemu tělu něco nesedí, vyšle do střeva na vetřelce, k němuž se krví nedostane, protilátky. Tuto imunitní reakci pocítíme v nadýmání, zadržování vody, zácpě, průjmu nebo v bolesti kloubů, ke které zdánlivě není objektivní důvod. Nikde jsme nechodili, nepřetěžovali se. „Potravinovou intoleranci poznáme ještě z nevysvětlitelné deprese. Ve střevě jsou totiž receptory pro serotonin, hormon štěstí. Ten se zablokuje,“ upozorňuje doktorka Golková, která je kapacitou v oboru.
Uvažuji: Projeví-li se potravinová nesnášenlivost časem, nevíme pak z čeho. Pokrmy během dne, týdne i jediného chodu mícháme a neustále měníme. Do toho působí konzervanty, barviva, umělá sladidla a dochucovadla. Jak tedy najít původce? Jíst dva týdny jen rýži, pak hovězí maso, pak vajíčko a tak dále, dokud nezjistíme, která jídlo nás ničí? Ano, to je jeden způsob. Zdlouhavý a nezáživný. Anebo můžete mít jasno do pěti dní. Na klinice A2C.
"NENÍ TO NA VĚKY!"
„Dokážeme zjistit rozsah potravinových intolerancí v celé šíři. Najednou otestovat přes 200 druhů potravin a 100 chemikálií, konzervantů, aditiv, ale i některých antibiotik, analgetik a farmakoaktivních látek, jako jsou histamin a kyselina kofeinová,“ popisuje MUDr. Golková speciální ALCAT test, který má kořeny v USA. Neměníte se v pokusného králíka, který by během testu jedl rizikové ingredience a zjišťoval, co mu uškodí.
„Test nezjišťuje množství látek v těle, ale odezvu na ně.“ Jinými slovy: Test vznese dotaz na tělo, jak by reagovalo na určité látky. A zajímavost: Vy u tohoto výslechu vůbec nebudete! Na vás je pouze nechat si odebrat krev. Nic víc. Vzorek krve se následně zašle letadlem do akreditované zahraniční laboratoře. Letadlo není frajeřina na zdražení účtu, ale nutnost. Krevní vzorek totiž ztrácí vypovídající hodnotu po 48 hodinách. Výsledky jsou zpět do 5 dní v podobě čtyřbarevného seznamu potravin. Tak trochu semafor:
První, co mě zaujalo, jsou tzv. zkřížené reakce. Kdo je alergický na břízu, je přecitlivělý na jablko, hrušku, meruňku a broskev. Pelyněk je svázán s celerem a mrkví. Alergie na latex se promění v přecitlivělost na banán. Usmívám se.
Pak mě úsměv přechází. Hledím na svůj čtyřbarevný list a obracím na doporučené tipy, jak si oblíbené pokrmy v jídelníčku udržet a čím nahradit intolerantní jídla. Zvedám k primářce smutné oči. Některé zákazy bych raději neviděl. Jsem vysoce intolerantní na kravské mléko a obilí. „Když to určitý čas vydržíte, odměna se dostaví,“ podotýká MUDr. Golková. „Výsledky jsou vidět už za dva dny. Zrychlí se metabolismus a zlepší trávení. Váha časem přirozeně poklesne u někoho o osm až deset kilo, a to bez zvláštní snahy. Vyrýsuje se postava, protože tělo dostane právě ty živiny, které potřebuje k růstu a zdraví, a nevytváří zbytečný tuk. Člověk je energičtější, má lepší výkonnost a aktivnější mozek.“
Kamarádce takto zjistili alergii na kočičí srst a souběžně intoleranci na mléko. Mléko si odřekla na několik měsíců a zmírnila se i její imunitní reakce na kočku. „Kdo se dá do pořádku, může omezeně konzumovat i ty zakázané potraviny,“ dává mi naději. Nepropadám tedy panice. Čokoládo, snad tě ještě spatřím!
Odcházím z kliniky kolem staroměstského orloje a v hlavě mi zní primářčina slova: „Zkusme někdy poslechnout své tělo. Příčiny problémů mohou být i v na pohled nevinných a zdraví prospěšných složkách – v určitých druzích zeleniny nebo sóji. Neexistuje obecně zdravé jídlo, každý potřebujeme něco jiného.“
Na Baylor University v americkém Texasu zkoumali účinky hubnutí. Studenti si nejprve zvolili vlastní dietu, poté jim byl přidělen jídelní plán na základě zjištění ALCAT testu. V 98 % případů – uvádí univerzita – dodržování doporučení ALCAT testu vedlo buď ke snížení hmotnosti (u obézních), nebo k vylepšení tělesné konstituce. Váha klesala více na úkor tukové než svalové tkáně, což potvrdila diagnostika na přístroji DEXA.
Čtení „semaforu“ je horká chvilka. Pochopení potravinovaných intolerancí vede k omezení nejen obezity, ale také kardiovaskulárních chorob a diabetes. Některé nesnášenlivosti jsme přitom převzali v genech, jiné si můžeme vytvářet během života. Nejen před svatební hostinou, která není vzorem životosprávy, je užitečné vědět, co mohu a co ne. Je fajn cítit se dobře před oltářem. Podle MUDr. Golkové se pocit zlepší už během několika desítek hodin. Lepší zažívání přichází do týdne. Kožní a alergické problémy vyžadují delší dobu. Také redukce váhy je pozvolnější, ale o to trvalejší. Vzhledem k tomu, že s tělem všichni budeme žít celý život, je dobré mu vyjít vstříc.
Na výraz „anti-aging” jsem, přiznávám, měl vždy vypracovanou imunitu. Nejsem přece Rudolf II., abych věřil na nějaké alchymisty s elixírem věčného mládí. Jenže v A2C, za pražským Orlojem, nemají alchymistické křivule, zato mají výsledky.
Anti-Aging medicína, učeně řečeno, využívá diagnostických a terapeutických metod s cílem zpomalit proces stárnutí organismu. Vyšetřují se mozkové neurotransmitery, hladiny volných radikálů a antioxidantů, potravinové intolerance, provádí se hormonální screening krve, moči a slin, genetické vyšetření. Medicína proti stárnutí dokáže aplikovat formy terapie vedoucí k rané diagnostice, prevenci, léčbě a nápravě stařeckých dysfunkcí, poruch a onemocnění. Tím zlepšuje kvalitu života a prodlužuje věk. Je vědecká – využívá biomedicínského a technologického pokroku při zjišťování, prevenci, léčbě a nápravě onemocnění souvisejících s věkem. Zakládá se na důkazech a je synergická, takže uplatňuje terapie, které se vzájemně podporují.
Lékaři nepochybují o rozdílném věku chronologickém (dle rodného listu) a biologickém (změny na úrovni DNA, buněk, tkání, orgánů i hladin hormonů těla). Záleží samozřejmě na genetických dispozicích, chování, životním stylu a přístupu, navíc každý z orgánů může mít odlišný biologický věk. A rozdíly mohou být až dvacet i více let!
Cílem vědecké medicíny proti stárnutí je nejen prodloužit individuální život, ale především zajistit, aby člověk byl stále produktivní a vitální. Ostatně do roku 2065 má pravděpodobná délka života dosahovat 100 let. Dnes je starší 60 let jeden člověk z 10, v roce 2050 to bude jeden člověk z 5 a v roce 2150 jeden člověk ze 3. Sníží se díky této medicíně období, kdy se člověk stává zcela závislým na ostatních?