Dobře fungující mozek je základem správné činnosti celého organismu. Zapomnětlivost, únava, změny nálady, poruchy spánku a trávení, potící se ruce, třes a další potíže mohou být signálem, který ukazuje na to, že mozek neprodukuje dostatečné množství látek nutných k nervovému přenosu v buňkách. Někdy k odstranění potíží stačí jen vyladění jídelníčku.

Zdá se vám, že jste v poslední době roztržitá, zapomětlivá a unavená? A to, co jste dřív zvládla „levou zadní“ vám trvá hodiny? Už se možná hrozíte, že vám na dveře klepe zákeřný pan Alzheimer. 

Navíc špatně spíte, potíte se, třesou se vám ruce. Pobolívá vás hlava, zhoršilo se trávení… Dřív jste sportovala, teď sotva vyšlápnete kopeček. Ale kdepak, situace nemusí být zdaleka tak dramatická. Možná že váš pouze mozek stávkuje, protože potřebuje pořádně nakrmit. Spotřebuje obrovské množství energie, ale neprodukuje dostatečné množství látek nutných k nervovému přenosu v buňkách. Zkrátka stárne.

Činnost mozku výrazně ovlivňují neurotransmitery. To jsou látky tvořící se v nervové soustavě všech živočichů. Z ní jsou vyplavovány do krevního řečiště, přes které putují dále do těla. V organismu umožňují jednosměrný přenos nervových vzruchů mezi řídícími buňkami centrální nervové soustavy a řízenými buňkami svalů, žláz a dalších tkání. „Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří například dopamin, který je zdrojem mozkové energie, pocit štěstí a dobré nálady zajišťuje serotonin, zklidnění organismu navozuje GABA a správné fungování paměti zajišťuje látka zvaná acetylcholin. Neurotransmiterů je ale mnohem víc. Některé se vytvářejí v mozku, další v jiných částech organismu. 

Pokud jsou v těle v nerovnováze, je jich málo, nebo naopak příliš, vznikají potíže. Většinu z nich známe pod hromadným označením psychosomatické poruchy. Sem patří nejčastěji bolesti břicha, hlavy, vyčerpanost nebo třeba poruchy nálady a ztráta schopnosti se koncentrovat. 

S dysbalancí neurotransmiterů se dává do souvislosti i duševní vyhoření, syndrom únavy, propuknutí Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo Alzheimerovy nemoci,“ vysvětluje primářka anti - aging kliniky A2C Monika Golková.

Hladina neurotransmiterů v těle není stabilní, ale kolísá podobně jako hormonální hladina, v závislosti na biorytmech. Neurotransmitery exitační, tedy ty, jež patří mezi energizující a stimulační, mají většinou nejvyšší hladinu ráno.

Naopak neurotransmitery inbihiční, tlumící organismus, dosahují svého vrcholu večer. Hodnoty jednotlivých neurotransmiterů lze přesně zjistit laboratorním rozborem krve nebo moči. Pokud se zjistí jejich nízká hladina, je nutné najít řešení.